Věčný spor vědců: může za změny klimatu člověk?

Názory na klimatické změny se různí, přesto se jejich důsledky, obzvlášť v posledních letech, nedají přehlížet. Může za globální oteplování lidská činnost? A pokud ano, co s tím může udělat společnost nebo běžná česká domácnost?

Klima se na Zemi mění od jejího vzniku. V průběhu milionů let planeta procházela různými etapami, ve kterých se více či méně výrazně měnilo podnebí. Příčiny změn nejčastěji spočívaly v cyklech Slunce a sluneční energie nebo ve vulkanické činnosti.

V souvislosti s obdobím od začátku 20. století do současnosti se dnes mluví o takzvaném globálním oteplování. To je spojováno převážně s lidskou činností a zvýšenou koncentrací oxidu uhličitého v ovzduší, která se od počátku průmyslové revoluce zvětšila asi o polovinu.

Do roku 2100 by průměrná teplota na Zemi mohla stoupnout až o 5,8 °C. Zdroj: https://depositphotos.com

Skleníkový efekt a jeho důsledky

Skleníkové plyny, jako oxid uhličitý nebo metan, Zemi bezesporu oteplují. Bez nich by se teploty na planetě pohybovaly pod bodem mrazu a život na Zemi, tak jak ho známe, by vůbec neexistoval.

Zvýšená koncentrace skleníkových plynů logicky znamená vyšší teploty. Jejich důsledkem je skleníkový efekt, který je s globálním oteplováním spojovaný nejvíce. Předmětem sporu vědců proto není ani tak otázka, zda skleníkové plyny za současnými klimatickými změnami doopravdy stojí, ale spíš do jaké míry.

Má smysl předcházet následkům?

Vědecké názory, které s globálním oteplováním nejvíce nesouhlasí, často popularizují organizace navázané na těžbu fosilních paliv. Argumentují tím, že výsledky průzkumů jsou nadhodnocené a že se snaží vyvolat zbytečnou paniku, nebo faktem, že je ekonomicky výhodnější financovat náhradu škod způsobených globálním oteplováním než jim předcházet.

Globální oteplování má však také několik pozitivních dopadů. Například možnost pěstovat rostliny v oblastech, kde to kvůli nízkým teplotám jinak není možné, nebo snižování počtu lidských úmrtí v zimě.

Negativní důsledky převažují nad kladnými

Skleníkový efekt je příčinou přírodních katastrof, které jsou silnější a ničivější než ty, jaké lidé donedávna znali. Zintenzivňuje povodně i extrémní sucha a s nimi související požáry či neúrodnost zemědělské půdy. V důsledku toho migrují obyvatelé některých afrických zemí. Stěhování národů navíc mohou způsobit i tající ledovce, které podle některých odhadů v následujících sto letech zvednou hladiny oceánů až o 7 metrů.

Právě proto převažují snahy dopad klimatických změn mírnit, a to nejen v politických kruzích. Nesouhlasné výstupy některých významných osobností, jako je Donald Trump nebo Václav Klaus, by na tom dnes neměly už nic změnit.

Nejen svým voličům slíbil Donald Trump zajištění „čistého uhlí“. Takové ale bohužel zřejmě neexistuje. Zdroj: https://wikimedia.org

Zachráncem světa se může stát každý

Cesta ke snížení globální teploty vede přes omezování emisí oxidu uhličitého a zodpovědné ekologické chování. Podle Pařížské dohody připravují členské země OSN podrobné strategie, jakými specifickými kroky chtějí změny dosáhnout.

Řešením je využívání alternativních zdrojů pro získávání energie, elektromobily nebo třeba fenomén chytré domácnosti. Ke zmírňování klimatických dopadů tak můžete sami přispět šetrnějším chováním k životnímu prostředí, tříděním odpadu nebo úsporami energie. Až čas nám všem ukáže, jestli jsme k podobným opatřením nepřistoupili pozdě.

 

Napsat komentář